Přírodní památky

Než opadlo listí

12Procházka přírodní  památkou Rasuveň.

Číst více...

Krásná Mrázkova louka

DSC 0013DSC 0012_copyLetos se nám tato naše Přírodní památka louka za všechnu péči odměnila úžasným množtvím květů. Zejména prstnatce májového. 

Z naší krásné přírody

1._perleovec_dvanctiten_a_ertkus_lun2._perleovec_na_prstnatci_mjovmbaboMotýli v Přírodní památce Mrázkova louka - v červenci 2018 vyfotografoval E. Šajnar,

Číst více...

Mrázkova louka 2020 Pavoučci "pro štěstí"

AČlenové Českého svazu ochránců přírody při uklízení pokosené trávy z přírodní památky Mrázkova louka pod pozorným dohledem křižáka čtyřskvrnného.

Číst více...

Přírodní památky

mrazkova-louka1Přírodní památka Mrázkova louka

Byla vyhlášena státní přírodní rezervací v roce 1949. Jsme rádi, že se nám podařilo získat díky laskavosti paní Berty Mrázkové, zástupci rodiny vlastníka pozemku, originály dokladů o přípravě a vlastním vyhlášení louky za chráněné území. Mrázkova louka je nejstarší chráněné území přírody na Velkomeziříčsku. Najdeme ji u silnice mezi lesy v katastru Horní Bory. Má výměru 0,52 ha.

Důvodem vyhlášení ochrany bylo zachování biotopu podmáčené rašelinné louky se vzácnými druhy rostlin. Kromě rašeliníku zde rostou zejména zábělník bahenní, tolije bahenní, prstnatec májový a rosnatka okrouhlolistá. Kromě množství různého hmyzu se zde vyskytují také obojživelníci. Louka je ukázkou kdysi častější součásti naší krajiny, která vesměs zanikla prováděním meliorací a intenzivním zemědělským využitím krajiny.

Mrázkova louka prošla zajímavým vývojem. Ve svých počátcích byla louka kosena vlastníkem pozemku v rámci tehdy běžného obhospodařování pozemku. Za určitou újmu, způsobenou ochranou přírody, dostával menší finanční náhradu. Socializací venkova a založením zemědělských družstev v 60. letech min. století o louku přestalo být pečováno. Postupně se zapomnělo, že tu jakési chráněné území vůbec je. Došlo to tak daleko, že louka byla v 80. letech Lesy ČR s.p. zalesněna smrkem, když zde byl předtím vykopán odvodňovací příkop. Pozemky tvořící její území jsou totiž vedeny jako lesní půdní fond - bezlesí.

Péčí kroužku mladých ochránců přírody ZŠ v Borech, po konzultaci se státní ochranou přírody a projednání s Lesy ČR, s.p., byly sazenice vytrhány a louka se zase kosila. Tehdy jsme tu také našli torzo sloupu s cedulí označující přírodní rezervaci.

mrazkova-louka2Po založení naší organizace ČSOP v roce 1979 je louka kosena nepřetržitě. Tehdy jsme zde umístili informační panel se stříškou a označením tabulí „Přírodní památka" se státním znakem. Byly také vyznačeny hranice chráněného území. Kosení jsme prováděli bezplatně, seno jsme prodávali do ZD Bory. Pak jsme čerpali dotace v Programu péče o krajinu a nyní nám na náklady na kosení a úklid trávy přispívá Kraj Vysočina. Dříve jsme kosení prováděli ručně, dnes je louka většinou sečena ručními sekačkami. Dnes je problém najít prostor k uskladnění posečené trávy. Příjmy z této činnosti jsou stabilním finančním zdrojem, jenž se podílí na úhradě nákladů činnosti naší organizace. V 90. letech státní ochrana přírody provedla na Mrázkově louce revizi, byl potvrzen její význam a lokalita je dále evidována podle nových předpisů v kategorii Přírodní památka. V tuto dobu se nový majitel jedné parcely pokusil o její zalesnění. Případ byl řešen státní ochranou přírody a k zalesnění nedošlo. Nyní mají pozemky jiného majitele, většina žije už mimo Bory.

Postupem času kolem této malé louky dorůstá lesní porost, jenž ji zastiňuje a tak se zde mění přírodní podmínky. Důsledkem je i stále větší nálet semenáčků olše, jež se přes veškerou snahu obtížně likvidují. Po okrajích území postupně narostly keře a stromy, které louku zaclánějí a bude je třeba odstranit. Bylo by třeba provést ochranářský průzkum a vypracovat plán péče o chráněné území.
Pro výskyt chráněných rostlin na louce jsou důležité množství vodních srážek a vydatnost potůčku, jenž protéká okrajem území. Během let se střídaly sušší a vlhčí období. Nyní se zase počet jedinců rosnatky zvyšuje a také je bohatší koberec rašeliníku. Krásné květy prstnatců se v příznivých letech počítají ve stovkách kusů. Péče o přírodní památku tvoří tradiční činnost naší organizace. Zapojují se do ní i mladí ochránci přírody oddílu Bobeš. Mrázkova louka se dnes stala symbolem historie místní ochrany přírody.Rok 2006 byl pro PP významný, protože se tu událo velmi mnoho nového. Krajský úřad kraje Vysočina nechal zpracovat nový Plán péče o Mrázkovu louku na období 2006 - 2015. Tento plán zhodnotil, že dosavadní péče měla na chráněné území pozitivní vliv. Význam lokality pro ochranu rostlin se rozšířil na ochranu obojživelníků. Vyskytují se zde ohrožení čolci - velký, horský a obecný, dále ropucha obecná a skokan krátkonohý. Dle doporučení plánu péče jsme pro ně koncem roku vyhloubili tůň. Významným zásahem bylo vykácení 4 ks smrků uprostřed louky, probírka olší v její zadní části a u potoka a skácení olší, smrků a vrbových keřů kolem cesty až k silnici. Práce daly vlastníkům pozemků a ochráncům přírody dost zabrat. Nešlo jen o skácení stromů a snesení dřeva k cestě a odvoz, ale plochy musely být vzorně uklizeny od větví. Po snesení jsme je na cestě spálili. Ještě na jaře se u cesty vyvrátil jeden smrk, jenž už měl zůstat stát. Tím se Mrázkova louka významně prosvětlila a sečení trávy půjde provést bez potíží až k cestě. V roce 2007 ještě bude mimo obvyklé sečení provedena údržba označení hranic PP a informačního panelu. Při návštěvě Mrázkovy louky v květnu 2007 se ukazuje, že uvedené intenzivní zásahy jí asi prospěly. Je zde vyšší a pestřejší travní porost i výskyt vzácných druhů rostlin je bohatší. A tůňka je plná obojživelníků. Svědčí o tom i fotografie, které si můžete na tomto webu prohlédnout. PK

Přírodní památka rasuvenRasůveň

Vyhlášena na základě návrhu ZO ČSOP Bory ONV ve Žďáře nad Sázavou dne 13.4.1989. Jde o poslední zbytek lesa s původní dřevinnou skladbou pralesního typu se zachovalým bylinným podrostem. Rozkládá se na ploše 25.64 ha. Toto území navrhoval k ochraně již prof. Zlatník v padesátých letech. Od té doby byly v lesních hospodářských plánech lesní porosty tvořící jádro území ponechávány bez zásahu. Jedná se zejména o bukový porost, s příměsí dalších dřevin, ve stáří více než 150 let, který je v současné době ve stadiu rozpadu. Mimo lesnický význam ochrana Rasuvně sleduje i zachování původního ekosystému jako ukázku přírodní rozmanitosti.