Příběhy křížů

Na památku Jiljího Kostečky 25./8. 1877-28./10.1914 rolníka v Dolních Borech a jeho bratra Karla Kostečky 28./2. 1891-6./9.1915

... O druhé dvojici nám píše Ladislav Barák z Horních Borů čp. 6. I jeho dopis zrovna čiší krásným poměrem k manželskému páru, jehož životopis nám do soutěže posílá. Zní:" Jest večer. Sedím po celodenní lopotě ve světnici za stolem a čtu Svobodu. Bedlivě pročítám řádky, v nichž redakce vybízí a hledá nejstarší občany na Moravě. A před mým zrakem defilují všichni staří lidé z naší vesnice i vedlejší. Moje prsty hladí samovolně starý dubový stůl a náhle tichem světnice slyším zvučeti píseň-takovou vzpomínající, tesknou a zase sladkou: ,Když si náš dědeček babičku bral...´. A před zrakem se mně vynoří dva starouškové-dvě bílé hlavy, skloněné ve výměnce nad stolem. Babička čte ve starém nebeklíči a dědeček s dýmečkou v bezzubých ústech je zabrán ve vzpomínkách. Půl věku četli z oné svaté knihy...napadá mě.  Ano-přes půl věku, plných 64 roků žijí tito starouškové spolu ve zdraví a spokojenosti. A vy se ptáte, kdože jsou tito dva šťastní lidé? Nikdo jiný, nežli manželé Kostečkovi z Dolních Borů. Nyní vás chci s nimi důkladně seznámiti.

Tomáš Kostečka pochází z gruntu na němž hospodaří jeho rod již mnoho let. Narodil se dne 18. prosince 1853 v Dolních Borech, okres Velké Meziříčí. Od svého mládí pracoval se svými sourozenci na statku až do svých 23 let, kdy jej převzal po svém otci. Toho roku se též oženil. Jeho vyvolenou se stala Josefa Podvalová, dcera mlynáře z Olší, okres Velké Meziříčí, narozená 12. února 1852. Ke sňatku bylo jim požehnáno 15. listopadu 1876. Narodilo se jim 10 dětí, z nichž 3 zemřely v útlém věku a 7 jich zůstalo na živu. Z těchto byli 4 hoši a 3 děvčata. Světová válka však připravila manželům Kostečkovým trpké chvíle. Mladý hospodář, Jiljí Kostečka, s mladším bratrem padli na ruské pláni... A nejmladší, Cyril, přinesl si z války souchotiny, kterým za několik roků podlehl... Zůstal jim jediný syn, Tomáš Kostečka, nynější hospodář. Ale i tak zůstal jejich rod svěží. Vždyť krev Kostečků koluje v 21 vnucích a 14 pravnucích. Roku 1901 slavili tito životní vytrvalci stříbrnou svatbu, v roce 1926 zlatou a před 4 lety diamantovou."

Přece neodoláme, abychom doslovem neřekli: Těší nás, že naše soutěž ukazuje, jak je dobrý sousedský poměr mezi venkovskými lidmi, těší nás, že spořádaná rodina, v níž vládne láska, se těší stále obdivu všech. Dotvrzuje to, že vnitřní náplň života starých lidí je krásná a pevná. Právě to jsme naší soutěží sledovali.      vp.